Až do dneška jsme žila v domění, že příslušníkům zvířecí říše byl přírodou kromě jiného nadělen i nějaký pud sebezáchovy. Ale jak jsme zjistila, jsou i takoví, kteří tenhle pocit postrádají.
Drandím si to ulicí, kolem předvzdělávacího ústavu, kam vděčne každé ráno odkládám svou mladší ratolest, aby mohla jít vytvářet pracovní hodnoty .... prostě jedu pěkně pomalu, jako správný řidič pečlivě koukám, co se kde děje, aby se nestalo nějaké neštěstí. Když tu se na kraji mezi zaparkovanými auty objeví holub a míří přímo do jízdní dráhy. Čekám, kdy uvidí velké blížící se plechové nebezpečí a vznese se, kam už na něj ta divní hrozba nemůže. No tak, už uleť, snažím se mu vsugerovat impulz ke vzlétnutí. Ale ono pořád nic. Prostě vrkáč - flegmatik beze spěchu přešel ulici jako normální chodec !! Ani "tůrování" motoru ho nepřimělo k vyšší rychlosti.
To aby někdo navrhnul strážcům veřejného pořádku, divizi zebromalíři, aby začali přemýšlet o přechodech pro ptactvo a jinou zvířenu.

0 Komentářů