Jak jsem potkala tele(v kategorii Co se jinam nevešlo)
Krásnou knížku Oty Pavla Jak jsem potkal ryby plnou vzpomínek na zážitky při setkávání s různými šupinatci a jejich náruživými lovci jste určitě mnozí z vás četli. A určitě to byla setkání příjemná. Mezi bandu tichých bláznů sice nepatřím, ale trochu jim závidím, že jejich schůzky s rybami jsou určitě mnohem příjemnější než moje jediné (naštěstí) natrefení na kravského potomka s lidskou tváří.
Zase jsem musela navštívit velechrám konzumu, že abychom doma nebyli nuceni z hladu chroupat hřebíky. Košík rachotil po krámu a když už v něm bylo všechno, co bylo třeba, zamířila jsem k výstupnímu stanovišti, kde mě ještě čekalo zkasírování o pěkných pár peněz. Za tou pípací mašinou často sedí dámy, z kterých čiší opravdu "velké nadšení" z vykonávané práce. Tohle stvoření však předčilo moje nejhorší očekávání. U kasy se kormoutila podivná osůbka lehce postpubertální věkové kategorie, vlasy jí hrály všemi barvami, hlavně tradičními vlasovými odstíny jako je zelená a červená, a v pootevřené papule bylo vidět, že pravidelnými pohyby čelisti drtí v ústech svítivě žlutou žvýkačku. Občasné zapípání pokladny bylo přehlušováno mlaskáním, jako když hovězí dobytek přežvykuje spasenou trávu. Předpokládám, že tuhle krasavici má nepochybně chytrý vedoucí obchodu po většinu času ukrytou někde ve skladu na přerovnávání zásob nebo jako kosmetičku podlahových krytin, protože přece nechce děsit své zákazníky. Jen momentální nedostatek lepších pracovníků na kasírování ho chca nechca přinutil poslat tenhle zjev mezi lidi.
Když velmi volným tempem odpípala celý obsah mého košíku, prohlédla si mě, tedy hlavně oblast kolem tašek, aby se ujistila, že si nehodlám z jejich svatostánku odnést něco bez placení. Vzápětí mě zpražila velmi inteligentní připomínkou:
"A co ta igelitka, no tu vám přece taky musím namarkovat," pronesla mezi pravidelnými žvýkacími pohyby. To by nebylo nic divného, kdyby ovšem igelitová pomocnice nenesla jasně viditelné známky toho, že doba, kdy byla neposkvrněná, nezmačkaná a bez nechtěných větracích otvorů, už dávno minula.
"Vy prodáváte i použité tašky?"
Tahle otázka tazatelku zjevně velmi vyvedla z míry, protože dokonce přestala přežvykovat.
"... sem to nepoznala," utrousila po chvíli.
Asi by se měla zamyslet, jestli by se jí jako doplněk místo žvýkačky v reflexní barvě nehodily pořádné brýle.
0 Komentářů
Dne 12 Mar 2012 napsal(a) elka