Že je Klára vášnivou milovnicí koní, koníčků i poníků, je nejspíš všeobecně známo. Kdyby to šlo, doma by klidně chovala koně, třeba i na balkóně, nebo by aspoň chtěla přespávat ve stáji.
Ke svým prvním kulatinám dostala víkend ve stáji, kde chovají vzácné plemeno starokladrubských koní. Byla jsem s ní jako dospělý doprovod a obě jsme si to báječně užily.
Pochopitelně že nezůstalo jen u koňské soboty s nedělí, kdy se svezla třikrát po půl hodince. Pod stromečkem ke své velké radosti našla poukaz na celých 10 hodin na koňském hřbetě a navíc i s trenérem. Jakmile uhodilo jaro, hned jsme naklusali do stáje na klusání na těch krásných ušlechtilých zvířatech.
Klára většinou jezdí na klisně nebo kobylce (ono se těžko pozná, jestli už měla hříbě nebo ne), prostě na koňské holce jménem Batida, zkráceně Bety. Koník je to už zkušený, ale velmi poslušný. Když dostane povel, často s dovětkem Poslechneš nebo ne, tak si to nechá pořádně projít hlavou a pak poslechne. Nebo taky ne. Prostě si za svůj koňský život vytvořila svůj koňský názor na spoustu věcí, především na lidské příkazy. Když se jí nechce, tak se plně projeví její tvrdohlavost a někdy s ní pohne, až když jí za zadkem práskne bič. Pak už poslechne, ale ty řeči, co si jezdeč vyslechne ... ještě že neumím po koním.
Naší šikovné jezdkyni se ale daří "pokrokávat fajn" a na koňském hřbetě vypadá stále lépe. Každé hodině předchází rozcvičení a rozehřátí koně i jezdce, což je krátká procházka po okolí, koňáci tomu říkají krokování. Zatím se vždycky šlo v sestavě Klára na Betyně plus nějaký trenér nebo trenérka, to kdyby si milá Betynka po cestě někde postavila hlavu. Při poslední hodině ale páni ternéři usoudili, že půjde Klára s Bety jen sama bez doprovodu. Došly na konec dvora a Betyna si to rozmyslela a že nikam nepůjde. Ať na ní Klára mlaskala, volala a dloubala jí do boků jak chtěla, kobylka si stála na svém. Pak se, kůň jeden tvrdohlavá, dokonce rozhodla, že už té komedie bylo dost a že půjdou pěkně zpátky do boxu. Statečná jezdkyně se ale nedala, nakonec dosáhla svého a milá Bety se poněkud neochotně vydala na procházku.
Při vlastní hodině Klára zkouší různé cviky. Začínala jízdou krokem, různými typy klusání, ježdění dokola v kroku i v klusu a tak. Minule už pan trenér usoudil, že když Bety zrychlí ještě víc, tak jezdkyně nespadne dolů jako zralá hruška. A tak si Klárka konečně užila jízdu cvalem.
