Každý určitě znáte spoustu vtipů, fórků a žertů o něžnější polovině lidstva, zvláště na účet dám s blond hřívou. Osobně znám několik takových osůbek, které sice mají háro barvy slámy, ale myslí jim to zatraceně dobře. Naproti tomu bych mohla vyprávět o několika brunetkách, kterým kolečka v hlavě pěkně vržou a není jisté, jestli ten poprašek na jejich ramenou jsou lupy nebo piliny.
Madam z naší příhody ale plně dostála pověsti, která byla blondýnám přiřknuta. Posuďte sami.
Celé to začalo tím, že babička té dámy poté, co dosáhla patřičně vysokého věku, se tiše odebrala na věčnost. Dáma si poplakala, ale zvládla zařídit všechny formality, aby mohla být stařenka zpopelněna. Za pár dnů ji volali, že si může přijet pro popel. Dáma si to patřičně vyjednala v práci, aby mohla odejít a ještě před odchodem povídá své kolegyni:
"Tak já jedu pro ten popel. Ale musím říct manželovi, aby mi pomohl, sama bych to nezvládla." Spolupracovnice si pomyslela, že paní musela mít babičku moc ráda, když jí to takhle sebralo. Z účastného zamyšlení jí ale vytrhnul dovětek. Blonďatá dáma totiž ještě dodala:
"No, já bych to sama neunesla. Vždyť babička vážila skoro 70 kilo !"

0 Komentářů