Ty tam jsou doby, kdy se dávali hmotné dary. Když pochopitelně pominu obálky s těmi krásnými barevnými papírky, v dnešní době nejvíc frčí, když oslavence pošlete třeba skočit padákem nebo ho pozvete na večeři, ovšem do restaurace, která je zavěšená na jeřábu ve výšce 50 metrů.
Před posledními "nejkrásnějšími svátky v roce" (podle mně nejbláznivějšími) jsem i já podlehla této módní vlně a několik svých příbuzných jsem chtěl obohatit o nezapomenutelné zážitky. A protože firem zabývajících se tímto byznysem je na internetu přehršel, bylo opravdu z čeho vybírat. Vedle fádních romantických víkendů, projížděk v různých vozítkách (včetně trabantu) a masáží všeho druhu jsme narazila na několik opravdu neobyčejných požitků. Posuďte sami.
Jako třetí nejkurióznější mi připadalo bagrování. Což samo o sobě není možná až tak neobvyklé, ale znám jednoho jistého, který si to dopřál zadarmo. Ptáte se, jak je to možné ? To jeden známý konečně začal stavět vytoužený domeček. Kus louky měl, v kapse ho hřála všechna potřebná lejstra a ochotné pracanty se mu taky povedlo sehnat. Nezbývalo než začít. Buldozery a hlavně bagříky se jako stádo ... hejno ... prostě chumel krtků s chutí pustily do rýpání. Když večer pracovní hlomoz utichl a pracanty spěchali na zasloužené osvěžení, na stavbě zůstaly jen odpočívající stroje a šťastný stavitel. Vždycky jsem si chtěl vyzkoušet, jak se cítil nenápadný švagr na zahrádce ve svém malém rypadle, blesklo stavebníkovi hlavou. Vybral si jeden ze zaparkovaných žlutých "bobků" a vyrazil. Než si stačil stroj narafičit tak, aby mohl začít rýpat, tak dlouho couval a popojížděl. Bohužel se mu přitom povedlo pokácet betonový baráček, který na prázdném pozemku stál zatím samojediný. Říkáte si vždyť bude mít postavený daleko větší. Jenže ta drobná stavba byla móóóóc důležitá, protože bez ní by si v baráku svítili leda svíčkami a místo televize by se po večerech hrálo pimprlové divadlo. Když se vzpamatoval z prvotního šoku, ke své úlevě zjistil, že při jeho spanilé demoliční jízdě ho nikdo neviděl. Rychle rypadlo vrátil mezi ostatní stroje a uháněl spláchnout ten otřes jedním zrzavým oroseným. Jaké bylo ale jeho překvapení, když při vstupu do místní nálevny od jednoho stolu zaslechl poznámku "náš šikovný bagrista" a jeden z budoucích sousedů se přímo zeptal: "Zdravím, tak jste si prej zbořil domeček k elektrice ?" Holt na vsi se nic neutají. Postižený rýpač amatér rychle hledal únikový východ z hospody a tiše doufal, že než dostaví, tak tahle příhoda zapadne. Obávám se, že mu to od sousedů bude připomínáno víc než často.
Na stříbrné bedně v mojí soukromé hitparádě se umístil zážitek Jeden den bezdomovcem. Kam se hrabe jízda ve formuli nebo pilotování vrtulníku. Takové dopoledne strávené po pás zabořený v kontejneru, odpolední žebrání v centru a nakonec spaní pod mostem, to je ten správný adrenalin. A kdo z nás ví, jestli se mu zkušenosti z houmeleskáckého zážitku nebudou někdy hodit.
Úplně největší úleťárna a zároveň taky pořádná morbidnost byl zážitek (tramtadadá - vítězná fanfára) Rakev jako terapeutické lůžko. Víte kam máte jet ? Kdepak do Pelhřimova do krematoria, rovnou k nejbližším funebrákům a pořádně si to vyzkoušejte, ať víte, do čeho jdete.

Abychom skončili trochu veseleji. Dneska bude ohňová filipo-jakubská noc, kdy se budou všechny čarodějky a jiné podobné hromadně slétávat na pahorky, vrchy a kopce. Takže milé dámy, řiďte své létající stroje bezpečně a hlavně se nenechte hodit do plápolajících vater.
Hned zítra dojde i na pány. kteří budou hledat pořádný strom v plném květu a především svoji správnou dámu, aby jí pak pod rozkvetlou korunou vtiskli upřímné políbení. Vážení pánové jakéhokoliv věku, ať máte tu správnou partnerku pár týdnů nebo hodně let, určitě si najděte čas a vytáhněte jí do přírody. Takový polibek zabere jen chvíli a vám to zaručí, že aspoň do příštího měsíce lásky nebudete žít vedle uschlé "haluze".

0 Komentářů