Tak už je to zase tady
Máma:
Tak už je to po roce zase tady. Těšení a nedočkavost dětí, kdy už to konečně bude, světýlka ve spoustě oken, vyzdobené obchody, ale taky vyšší účty na nákupy, pečení, uklízení, všude plno lidí, zmatky a stres. Že nevíte, o čem je řeč ? No přece o vánocích, nejkrásnějších svátcích v roce.
Kristýnka:
"My děti se už opravdu moc těšíme. Venku pořád koukáme do oken, kde svítí jaké světýlko, obdivujeme nasvícené stromečky v zahradách v obchodech a pomáháme s cukrovím, tedy hlavně ochutnáváním. Ale taky děláme hodně jiných věcí.
Třeba já se učím odpoledne spát bez nočníku. Tedy s nočníkem a bez plínky. Ale zatím to vždycky skončí v postýlce nebo na koberci, to když ještě stihnu vylézt z postele, ale do nočníku už to nedonesu.
Víte, že máme doma tři nočníky ? No fakt, růžovej je na záchodě, bílej mám pod postelí a ten poslední je, čert ví proč, v kuchyni v šupleti s mixérem a váhou. Ten je dokonce dvoubarevný. Jednou jsem se potřebovala vyčůrat, tak jsem si ho vzala, dala na koberec, protože to bylo nejblíž a ... no prostě použila jsem ho. Ale co to, čůrání proteklo až na koberec. Najednou se táta začal strašně smát a máma se chytala za hlavu. Že prý to není nočník, ale medník. Nebo cedník ? Proč ale máme doma věc, která je rozbitá - děsně teče.
Už nějakou dobu se umím představit. To jako když se mně někdo zeptá, jak se jmenuju, tak řeknu, že Šafaříková (bez toho ř pochopitelně). Pak ale tvrdím, že nejmenuju Kristýnka, ale babička. Většinou následuje dotaz, kolik mi je. Po pravdě řeknu, že dva prstíčky (ne dva roky, roky jsou Klárce :-)) ).
A je to tak, nedávno jsem měla narozeniny. Přišli všichni možní gratulanti a donesli spoustu dárku, hlavně knížky a kazetu s krtkem. Nejlepší byl ale opravdový krtek. Ne snad že bysme teď měli živého domácího mazlíčka. Dostala jsem plyšového krtka, dokonce s kulichem. Samozřejmě taky dort se dvěma svíčkama. Ty jsme s Klárkou do nekonečna sfoukávaly, až ten dort radši vzali a rozkrájeli. Byl móóóc dobrý, ne sice medový a s ořechama (jako ho měli Křemílek s Vochomůrkou), ale s banány a se šlehačkou. Jen máma říkala, že už ho dělat nebude, protože nevydržel ani do večera. Ale žádnej zkaženej kousek v koši nebyl, tak nevím, kam se poděl ;-))."
Klárka: "Ve školce to máme opravdu už hodně vánoční. Povídáme se o tom, co se o vánocích děje, zpíváme koledy a malujeme obrázky se stromečky a dárky. Zase nám hráli divadílko, kde se všechno točilo kolem vánoc. Ještě před tím byl ve školce Mikuláš s andělem a čertem, ale to jsem tam nebyla já. K Mikuláši jsem totiž jako první věc nedostala hračku nebo ovoce, ale zánět průdušek a antibiotika. Mikuláš chodil ale i u nás doma. A ve školce na mně pak čekaly dárečky, co mi tam nechal ten školkový Mikuláš. Učím se říkat písmenko "v". Pořád totiž chodíme "ben" nebo "hen" místo ven, ve vaně máme "hodu", ostatní tam většinou mívají vodu a tak. Zatím mi to moc nejde. Hlavně když je to na začátku slova. S mámou říkáme básničku o Vénovi, vaně a nové panně a až jí prý budu umět správně, tak mi to v půjde jako dráva. Totiž dráha."
Máma: "Jak všichni víme, Kristýnka je dítko neposedné až divoké. Před den to v celku nevadí, ale večer, když má být v klidu a jít spát, tak to už tak v pořádku není. V lepším případě usne v půl jedenácté, ale může se to povést až kolem jedné hodiny noční. Poradila jsem se tedy v lékárně, jestli se s tím nedá něco dělat. Paní magistra mi doporučila dětský čaj na lepší spaní. Dětem prý chutná a sklidní je, takže můžou líp usnout. Ze začátku to šlo dobře. Kristýnka po večeři vyzunkla celý hrneček skoro najednou (většinou pro ní bývá problém vypít po trošičkách aspoň čtvrtinu). No bezva, budeme mít doma klidné dítě aspoň večer. Ó já bláhová, jak jsem se mýlila, vykřikla by nejspíš hlavní hrdinka románu z červené knihovny. Já jsem jen přemýšlela nad tím, jak dám dítěti Rohypnol nebo dřevěnou narkózu. Kristýnka totiž po vypití takového množství uklidňujícího nápoje nezačala pospávat ve stoje nebo aspoň klidně sedět. Naopak s výkřikem "Hurá" vyskočila jak píchnutá šídlem a následující čtvrthodinu (jestli ne víc) lítala po bytě jako šílenec. Z postýlky pak ale ani jednou nevylezla a usnula docela rychle. Budu musel výrobci doporučit, aby uživatele varovala, že "po požití nápoje může nastat takzvaná lítací reakce".
Všichni se mějte moc krásně, užívejte klidu vánoc, moc se nepřejezte a do toho Nového roku vykročte pravou nohou.
PS.: Prosíme pisatele toho mikulášského pozdravu v naší návštěvní knize, aby se odmaskoval. A ať nám netvrdí, že to psal opravdu Mikuláš, nás neobalamutí ;-))
Author: Kristýnka a Klárka 17:51 [Permalink]