Zase něco ke čtení
Přidávám pár článečku pro zábavu i poučení (toho zase tak moc není). Nové kousky jsou jednak tyhle tři, ale když si kliknete na odkaz 2006/08, tak se dostanete do archivu a tam jsou dva, které jste nečetli (zapomněla jsem je dát na stránky). A taky si tam můžete počíst v dalších starších povídáních.
Tak hezkou zábavu
Author: Máma Elka 12:20 [Permalink]
Slovní hříčky
Ukazovaly jsme si na obrázku kachnu, volavku a labuť. Já jsem se pak ptala, jaké znají další opeřence. Kristýna povídá:"Kachna". Když jsem jí řekla, že musí říct nějakého ptáka, který není na obrázku. "Tak jiná kachna, která není na obrázku." No co, taky odpověď. Klárka věděla holuba a ještě se blýskla sýkorkou. Kristýna si vzpomněla na kosa a na "klapáče", což měl být čáp. Další ptáček jí ne a ne napadnout. Najednou se rozzářila a vykřikla:"Já znám ještě jednoho. Pošťačku !" Za chvíli jsme přisly na to, že tím myslela jednoho z našich nejmenších dravců, totiž poštolku. Ale uznejte sami, představa, že poštovní doručovatelka je opeřená, poletuje mezi domy a kolečkovou taškou má pověšenou nejspíš na noze, je úžasná.
V jedné dětské knížce jsou některá slova nahrazena obrázkem a děti musí říct, co to je. Čteme jí už dlouho a tak holky znají leckteré příběhy zpaměti. Jedno povídání popisuje, jak sanitka veze kluka do nemocnice. Na otázku, proč ho tam vezou, Kristýnka odpověděla, že ho bolí bříško. Důvod bolesti ale nevěděla. "Doktorka" Klárka si to ale pamatovala z minula a povídá:" Já to vím, protože má zálep zlatého střeva !"
Author: Máma Elka 11:48 [Permalink]
O rytíři v sukních a o botách
Děti při cestě ze školky vyžadují dvě stálé zastávky. Jedna je v cukrárně. kde koupíme zmrzlinu. Dalším požadavkem je, že se půjde na "pavučinu", což je prolézačka udělaná z horolezeckých lan do tvaru pyramidy. Klárka se tam většinou dá do řeči s dětmi, které jsou starší tak o 5 let. To sice není moc, ale znáte to, pro 10-ti leté dítě je nějaké 5-ti leté žábě jen mrňousem, prckem, se kterým se nebude bavit. Před pár dny zase lezla po pavučině a snažila se s nějakými dětmi zaplést hovor. Kristýna seděla na lavičce, cpala se zmrzlinou a zamračeně pozorovala, jak ty starší holky Klárku pokaždé nějak odpálkují. Za chvíli už jí to naštvalo. Babičce, která tam s nimi byla, předala se slovy "Podrž mi to" svou nedojezenou zmrzku a vyšplhala se za Klárkou. Když se dostala až k těm cizím dětěm, neohroženě na ně zakřičela: "To je moje sestra !"
Kristýnka si zvládne obout boty celkem samostatně, když jí člověk chvíli přemlouvá. Většinou si ale dává levou na pravou a opačně, takže na ní musím houknout, ať si pro všechno na světe dá ty boty obráceně. Onehdy mně poslechla doslova. Dala si totiž nohy křížem a s nevinným výrazem se zeptala: " Maminko, stačí to takhle ?"
Author: Máma Elka 11:16 [Permalink]