Nemoci a jejich následky
I když se té letošní zimě moc zima říkat nedá, nemoci se nám přesto nevyhnuli. Začátkem února se náš byt proměnil v lazaret. Nejdřív jsem lehla já s kašlem, za který by se nemusel stydět ani "vrcholový kuřák" a s horečkou, že by se na mně možná i vajíčka usmažily. Vzápětí mně následovala Kristýna s potížemi jak přes kopírák. Klárka ještě pár dní statečně odolávala, ale bacily byly silnější a taky jí nakonec bacily. Takže marod číslo 3. Jediný taťka hrdinně třímal standardu těch silných, kteří nepodlehli a zdrávy zůstali. Zaplať pánbů, že tak. Přes den nás ošetřovaly babičky (no jo, mně taky) a večer taťka.
Klárka a já jsme celkem ukázněné pacientky. Při teplotě ležíme zahrabány do duchen, jen oči nám koukají. A i když je nám líp, tak posloucháme příkazů statného ošetřovatele a teplo našich postýlek neopouštíme. Samozřejmě Kristýna se musí vždycky lišit. Když má teplotu, tak leží, dokonce je hodná a přikrytá. Někdy jí ani teplotu měřit nemusíme, u ní hodná = na 99 % nemocná. Jakmile zmizí horečka, zmizí i hodná Kristýnka a objeví se Rarach Rarachovič Rarachov, který musí v bytě otestovat všechny matrace, jestli by se nehodily jako trampolína, předvést nejpovedenejší úryvky ze svých šašoidních výstupů a zjistit, jestli naše pokličky vydávají ještě pořád ten pekelný rámus jako největší činely někde v České fidliharmonii. Jediná síla, která by jí udržela pod peřinou, by asi bylo superextramaxisilné lepidlo. Kdyby jsme jí do něj zalili. Celou.
Taky vytváří velkolepá umělecká díla. "Mami, já jsem něco namalovala," ozvalo se z kuchyně, "já ti to jdu ukázat." Čekala jsem jednu z obvyklých dětských kresbiček. Její malířský výtvor ovšem naprosto předčil všechna moje očekávání. "Hele," povídá ten pumprdlík a vyhrne si pyžamo až nad hlavu. Přes celý břich se klikatí změť čar, koleček a teček. Nejvíc mi to připomínalo človíčka, který se vydal tam, kam chodí i císařpán pěšky a naše umělkyně ho zachytila sedíc a ... no prostě přímo při akci. A aby ten úžasný výtvor (ten obrázek pochopitelně, ne ten výtvor toho pána na obrázku ;-)) ) jen tak někdo nezničil, bylo celé dílko vytvořeno fixem typu permanent .... Nový druh tetování byl na světě.
PS.: Druhý den jsem objevila, že Kristýnčina "tělomalba" (bodypainting) není jen pouhou statickou, tedy nehybnou momentkou. Když se břicho správně nafukuje a vyfukuje, pán velmi usilovně provádí potřebnou toaletní akci :-))))
Author: Elka 11:00 [Permalink]
Epidemie kašle
Že je člověk tvor soutěživý a děti obzvlášť, to určitě není třeba ctěnému pt. čtenářstvu nijak zvlášť zdůrazňovat. Rovněž je známá skutečnost, že po vtrhnutí "mekáčů" do české kotliny si tento brzo získal oblibu i malých ratolestí, většinou k velké to nelibosti jejích zákonných zástupců.
Jednou jsme takhle hodovali ve výše zmíněné občerstvovně a holky se předháněly, která dřív sní svoje hranolky. Klárčin kalíšek byl prázdný nejdřív. Jeho majitelka polkla a hned se ptala: "Kristýnka už to má taky snědený ?" Když se jí dostalo záporné odpovědi, zhluboka si oddechla a nahlas pronesla: "Sláva, konečně sladká vůně úspěchu !"
V tu chvíli kolem nejspíš proletěla armáda nějakých tuberkulózních nebo jiných bacilů. Jinak si nedovedu vysvětlit, proč osazenstvo sousedních i trochu vzdálenějších stolů začalo houfně kašlat, kuckat a dusit se. Objevilo se i několik lidských vodotrysků plivajících kolu či jiné sladké tekutiny.
Author: Elka 10:25 [Permalink]