Kdo je chytřejší
Malý střípek ze života Klimešovic rodinky. Předem nutno podotknout, že nic, co tu bude napsáno, není myšleno jako posměch vůči věřícím, ať už jsou vyznání jakéhokoliv.
Pavel, strejda, švagr a především otec v jednom člověku (řezník, sedlák a kupec v jedné osobě), jeho "děvčata" a teď už i korunní princ jako správní věřící navštěvují v nedělním dopoledni boží svatostánek, nejčastěji ten dobřichovický. Nejsou sice takoví křesťani, aby vstávali v nějakou nekřesťanskou hodinu a byli přítomni už na ranní pobožnosti. Osvěženi slovem božím vycházejí z kostela za zvuku poledních zvonů a to je ta správná chvíle na malou vzdělávací lekci pro nějakou z Klimeších ratolístek, v roli učitele vystupuje hlava rodiny. Julie nebyla na doslech, Vinckovi je nějaká otcovská přednáška ještě dost ukradená (možná kdyby byla o prospěšnosti mléčné stravy především s hojnou ochutnávkou), takže role studenta posluchače padla na Žofii.
"Podívej, tady okolo kostelíčka teče Berounka," zahájil vlastivědnou chvilku otec.
"Kdepak, to je jenom nějaká voda," mínila ta malá chytrolínka.
Táta Pavel se jí to snažil rozmluvit.
"Je to voda, ale každá voda se nějak jmenuje, ne ? No a tahle se jmenuje Berounka," vysvětloval trpělivě. Netušil ale, že jeho mladší dcera je tvrdý oponent.
"Nene, možná že čeba (třeba - pro neznalce dětského dialektu) Vltava má svoje jméno, ale tohle je jenom voda," trvala na svém Žofie.
Ozval se hluboký povzdech a přednášející zaujal pozici "zajíček v své jamce" v naději, že když bude výklad podáván z oka do oka, student to spíš pochopí. Chvíli si sumíroval, jak nejlépe pozvolna a srozumitelně vysvětlit dítěti, které výškou připomíná trpaslíka, ten fakt (dospělému naprosto jasný), že každá tekoucí tekutina ohraničená dvěma břehy má svoje jméno. I kdyby to byl jenom vesnický potok.
Mazaná Žofie nespíš vytušila tu chvíli tátova přemýšlení a celou výchovnou lekci zazdila slovy: "Pozol, táto, ať do tý vody nespadneš. Jdu za mámou, pápá."
A efekt celého vzdělávacího okénka odplaval po vlnách kolemtekoucí vody, ať už jí dospělí říkají jakkoliv.
Author: Elka 23:26 [Permalink]
Klárka a první zoubek
Co to ta osoba plácá, říkají si možná někteří z vás. I když jsme včera četli pohádku o tom, jak se tatínek zbláznil (hlava naší rodiny nebyla hrdinou téhle čtivé příhody), tak mně se nic takového nepřihodilo. Aspoň prozatím.
Klárce opravdu roste první zub, ale druhý ... myslím jako z té druhé série. Sice se nám ještě potvůrka schovává, ale už o sobě dává docela slušně vědět. Vehementě do svého souseda o patro výše šťouchá a ducá, až se ten nahoře kymácí a "kejve".Další nájemník v Klárčině puse, který je rodu lingvistického (řečeno slovy klasika: jazyk český - 1; jazyk anglický - 2; jazyk uzený - 7,50; já dodám: jazyk růžový Klárčin - K NEZAPLACENÍ !), tomu pošťuchoválkovi čile v jeho snažení pomáhá, takže brzo zjistíme, že místo zubu tam jenom díra zeje, ze jo ... teda že jo. Určitě až se pak Klárky někdo zeptá: "Klárko, kde máš zub ?", tak určitě neuslyší, že v kýblu, ale dozví se, že je dobře schovaný pod polštářem. Tam už nedočkavě čeká, až si ho vyzvedne odpovědná osoba, tedy Zoubková víla. Podle popisu své práce ho pěkně vymění za něco hodnotného, nad čím srdce nejednoho dítka zaplesá, jako třeba briliantové náušnice nebo klíčky od Mercedesu. Získaný zoubek si pak odnese do ... ale to už nikdo neví kam. Ta éterická přenašečka kusů chrupu to sice ví, ale nepoví a jak známo, nesmí ani naznačovat. Obzvlášť když nese tu část dětského ozubení, která se ze své pozice odporoučela jako první a jako trofej je nejcennější.
PS.: Příští týden nás čeká ještě jedno "poprvé" - Klárka jde poprvé do školy. I když zatím jenom k zápisu.
PS2.: Kdyby Vás náhodou zajímalo, kde se můžete dočíst poutavou příhodu o otci, který "sešel z rozumu", vřele doporučuju nové dílko Michala Viewegha. Knížka se jmenuje trefně Krátké pohádky pro unavené rodiče a jak se říká v charakteristice, mají jednu hlavní výhodu. Dají se dětem přečíst do deseti minut. Vypráví se v nich o dvou holčičkách, ale taky o jejich rodičích a celé je to psáno jazykem velmi srozumitelným pro prťata školkového věku. A protože je každé vyprávění sem tam proloženo trefnými poznámkami určenými jen pro uondalé předčitatele dospělého věku, nudit se u ní určitě nebudete.
Author: Elka 21:08 [Permalink]
Nový člen rodiny 3
Tak už je nás ... totiž jich pět. Ode dnešního dopoledne je to aktuální stav osůbek mladších 7 let v naší rodině. Pochopitelně myšleno v rodině Šafaříků, Klimešů a Juláků.
Kolem 11. hodiny předobědové se v hořovické porodnici ozval křik novorozeného lidského mláděte. K následnému překvapení rodičů (a posléze všech příbuzných) oznámil porodník obvyklou novinku : "Maminko, je to KLUK !!!" Vzhledem k tomu, že pindíka od pepiny pozná i malé dítě, omyl je vyloučený. Takže po všech těch princeznách se konečně povedl malý princ. Rodiče mu vybrali jméno Vincent, což znamená "vítězící, přemáhající (někoho)". Zatím to s přehledem vyhrál nad svými "předchůdkyněni" délkou 52 centimetříků a váhou 3,7 kil. Další vítězství ho určitě ještě čekají. Co my víme, třeba bude hokejista jako jeho veleúspěšný zámořský jmenovec Vincent Lecavalier (koho jiného mohlo napadnout spojit si jméno Vincent s tímhle příjmením než našeho NHLžrouta taťku Honzu ;-)) ).
Když se dědeček vinohradský dozvěděl, že má konečně vnuka, po projevech čiré radosti konstatoval, že jsme "všichni doma" a že by to s těma dětma už mohlo stačilo.
A Honza má přírůstek do své rétorické hitparády šlágrů. Mezi oblíbené "Že budeme mít ještě miminko, že jo mámo", "Já chci ještě kluka" a zvlášť oblíbené "2 děti je jen reprodukce, ale člověk se má množit, takže aspoň 3 potomci jsou potřeba" si přidá "vidíš, Klimešovi mají kluka a my nic ...".
PS.: Kdo chce vidět Idiota, tak ať se dostaví do ředitelny, praví klasik. A já opravuji, kdo chce vidět Vincka nebo taky Čendu, ať koukne sem.
Vinny Klimeš
Kdo si myslí, že Vinny je to velký, tak by měl možná vážně uvažovat o svém vystavení ve zmíněné ředitelně ;-))
Author: Elka 21:55 [Permalink]
